Smrt - medicínsko právní vymezení pojmu
Cílem tohoto článku je stručně představit fenomén Smrti z různých úhlů pohledu tak, jak se na ni dívají lidé různých jednotlivých profesí, jak ji vnímají a jak si ji interpretují pro sebe i nás. Článek je rozdělen na čtyři samostatné části, které na sebe plynule navazují. Svým rozsahem se pokusí obsáhnout ve své výseči celý šestý ročník Slovenského pohrebníctva – první část představuje chápání, poznání a definování Smrti ve vědě a výzkumu; druhá část se zaměří na znázornění Smrti v umění, třetí část představuje vnímání Smrti v přelomových osudových a významných okamžicích naší společnosti 20. století a poslední (čtvrtá) část se zaměřuje na shrnutí všech tří částí se zaměřením se na určité zajímavosti.
Smrt je svým způsobem fascinujícím fenoménem lidského života, resp. jeho ukončení. Po celá staletí jedním z hlavních témat myšlení lidí, které se projevuje v celém širokém spektru jeho projevů; je samozřejmou součástí našeho života a její nevyhnutelnost nám dává šanci uvědomovat si nejen význam a podstatu našeho bytí, ale i jeho závěr - připravit se i na odchod z tohoto světa. Smrtí, její rolí v lidském životě, definicí a jejím poznáním se ovšem nezabývají jen hudebníci, malíři, autoři knih a další umělci, ale i profesionálové z rozličných odvětví – lékařství, právo, teologie, sociologie, religionistika, antropologie, sociální práce, thanatologie, ale i např. pohřebnictví. V tomto článku se s ohledem na omezený prostor budeme věnovat jen některým vybraným profesím a jejich hlavním definicím.
„Smrt je předmětem trvalého zájmu v každé kultuře po celém světě. Každá civilizace a každé společenství si kladlo otázky, které se spojují se Smrtí“ (Davies, 2005).
Smrt je v naší platné legislativně obecně definována jako nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene, nebo nevratná zástava krevního oběhu [srov. § 2 písm. e) zák. č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Smrt se ve smyslu § 10 odst. 3 tohoto zákona zjišťuje prokázáním: a) nevratné zástavy krevního oběhu, nebo b) nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle.
Jedná se o obecnou medicínsko právní definici) (1) která ovšem neplatí absolutně. V případech, kdy je vedeno trestní řízení (nebo způsobení/následek Smrti je posuzován z trestně právního hlediska), musí dojít k Smrti cerebrální. Cerebrální Smrtí se rozumí biologická Smrt mozku, tedy ten (takový) okamžik, kdy obnovení všech životních funkcí je již nenávratně vyloučeno – jedná se o stav, který je ireverzibilní (2). V případě, že dojde k přerušení nebo zástavě některých vitálních funkcí (klinická Smrt (3)), ale jejich obnovení je reálné (stav je reverzibilní) nejedná se o Smrt v trestně právním smyslu. Změna diagnostických kritérií proběhla na základě výsledků výboru Harvardovy univerzity v roce 1968 (Mach, 2013, s. 166). Konstatovat Smrt je oprávněn pouze lékař, a to i v případech, kdy je to zjevné [srov. § 84 odst. 1, 2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů]. Na základě zjištění Smrti je lékař povinen vyplnit List o prohlídce zemřelého (4).
Soudní lékařství dělí Smrt jak podle příčiny na přirozenou a násilnou, tak i podle doby, která Smrti předcházela. Přirozená Smrt může být náhlá, neočekávaná a očekávaná.
Náhlá Smrt (mors subita) je chápána jako Smrt přirozená, která nastane v době do 6ti hodin (5) od zjištění / identifikace symptomů. Typickým jevem je, že ani postižený člověk, ani jeho okolí jej nepovažovalo za nemocného, resp. sám sebou i svým okolím byl považován za zdravého. Neočekávaná Smrt je rovněž řazena mezi Smrt přirozenou. Zemřelý byl považován za nemocného bez toho, že by se očekávalo jeho úmrtí. Člověk tedy nebyl zcela zdráv, ale jeho celkový zdravotní stav u něho samotného ani u okolí nevzbuzoval obavy z možného úmrtí (Dvořák et al., 1999, s. 23). Naproti tomu očekávaná Smrt nastává v důsledku prognosticky beznadějného onemocnění. Velmi často se v těchto případech můžeme setkat i se snahou o dystanázii. V případech očekávané Smrti je zpravidla lékařem stanovena diagnóza umírání a je vhodné postupovat podle příslušných doporučených postupů (srov.: Marková et al., 2009, s. 58).
Opačným případem přirozené Smrti je násilná Smrt. V případě podezření z násilné Smrti (Smrti způsobené trestným činem) musí být vždy informována Policie České republiky, která provede ohledání těla, ohledání místa nálezu zemřelého a případně, pokud to vyžadují okolnosti, i ohledání místa činu. Na místo nálezu je policií zpravidla povolán i soudní lékař, který provede zevní prohlídku těla a stanoví přibližnou dobu a příčinu Smrti. Policie České republiky nařídí provedení tzv. soudní (6) pitvy (7).
Pro úplnost je vhodné uvést, že Smrtí se rovněž zabývá občanský zákoník (8) v § 26, důkaz Smrti provádí úmrtním listem (9); není-li to možné, provede důkaz Smrti z úřední moci soud. V kontextu zmíněného medicínsko právního pojetí Smrti je velmi zajímavé poukázat i na její přírodovědecké zkoumání. Oproti poměrně rigidnímu medicínsko – právnímu vymezení.
Smrt – umírání živočichů – je rovněž předmětem přírodovědeckého zkoumání. V roce 2010 se objevili první informace o tom, že vědci poznali blíže Smrt. Dne 23. července 2013 se v open access přístupu časopisu PLoS Biology (10) objevil velmi zajímavý článek, který detailně popisoval zadokumentované umírání červa (11). Samozřejmě s trochou nadsázky – objevily informace, že již známe barvu Smrti – že je modrá.
Autoři (britští vědci) článku velmi detailně popsali, jak Smrt – umírání (jejíž šíření bylo viditelné pod mikroskopem) jednotlivých buněk v organismu vyvolává řetězovou chemickou reakci vedoucí k rozpadu buněčných složek a vazeb mezi buňkami, čímž se v podstatě umírání urychluje. Velmi zajímavé je sledovat, jako se tato reakce šíří v organismu při jeho umírání z důvodu jeho stáří. Každá umírající buňka předávala svoji informaci další buňce, kdy celý postup připomínal „vlnu modré fluorescence“, dokud nedošlo k úplnému vyhasnutí života. Tato fluorescence je způsobena buněčnou Smrtí, nekrózou, která v těle živočicha ničí vápník. Autorský tým identifikoval / pozoroval chemické cesty, na kterých probíhalo sebe – zničení buněk v celé délce organismu. Vedoucí vědeckého týmu prof. Gems popsal tento proces následovně: „je to jako modrá Smrtka; je zajímavé sledovat Smrt, jak se šíří po celém organismu, dokud nevyhasne celý život.“ Vědecký tým prof. Gemse zjistil, že by bylo možné zablokovat tyto signální dráhy, a tím částečně zpozdit umírání – to je však teoreticky možné pouze např. v případě reakce na stres nebo infekci, ale nikoli v případě stáří (úmrtí věkem). Tím se potvrzuje i původní domněnka, že ke Smrti z důvodu stáří vede několik „cest“, které probíhají paralelně. Tyto mechanismy jsou velmi podobné mechanismům, které působí u savců. Tedy dalším vědeckým zkoumáním bychom se mohli pokusit zabránit úmrtí i některých jiných zvířat. Důvodem Smrti „výzkumného“ červa bylo v tomto případě jeho stáří (volně podle Coburn et. Al., 2013).
Tato výzkumná studie rovněž pomohla pochopit některé další mechanismy buněčné Smrti v souvislosti se vznikem „barvy Smrti“ – modré fluorescence. Dříve se např. vědci domnívali, že zdrojem této modré fluorescence je látka zvaná lipofuscin, nicméně nové poznatky ukazují, že lipofuscin není ve skutečnosti v tomto procesu zapojen (volně podle http://www.sciencedaily.com, 2016).
Jak je vidět, na Smrt lze nahlížet ze specifického úhlu každé profese. Lékařské vymezení Smrti koreluje s chápáním Smrti v trestním právu. Jak rigidně a velmi přesně definují Smrt tyto dva vědecké obory, její pojetí v umění je zcela odlišné – byť následek je totožně zachován (ukončení života), její pojetí a vnímání je odlišné a dává nám možnost ji odtabuizovat a pracovat s její existencí již během našich životů.
Seznam použité literatury
Coburn, C., Allman, E., Mahanti, P., Benedetto, A., Cabreiro, F. et al. (2013) Anthranilate Fluorescence Marks a Calcium-Propagated Necrotic Wave That Promotes Organismal Death in C. elegans. PLoS Biol 11 (7): e1001613. doi:10.1371/journal.pbio.1001613.
Public Library of Science. (2013, July 23). Wave of blue fluorescence reveals pathway of death in worms. ScienceDaily. Retrieved January 31, 2016 from www.sciencedaily.com/releases/2013/07/ 130723181218.htm
Davies, D. J. (2005). Stručné dějiny Smrti. Praha: Volvox Globator.
Dvořák, M., Kubišta, P., Loyka S. & Vorel, F. jun. Základní pojmy v soudnělékařské praxi. In: Vorel, F. jun., Balíková, M., Beran, M., Bouška, I., Císařová, O., Cyprianová, P. et al. Soudní lékařství. S. 23 – 24 (1999). Praha: Grada.
Mach, J., Buriánek, A., Záleská, D., Mlynářová, D., Kvapilová, I., Máca, M. & Valášek, D. (2013). Univerzita medicínského práva. Praha: Grada.
Marková, A., Krutská, A., Pokop, J., Prokopová, J., Silný, R., Škrdlantová, R. & Valjentová, J. (2009). Hospic do kapsy – příručka pro domácí paliativní týmy. Praha: Cesta domů.
Šámal, P., Púry, F. & Rizman, S. (1995). Trestní zákon – komentář, 2. vydání. Praha: C.H.Beck
Vokurka, M., Presl, J. & Hugo, J. (1995). Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Smrt je svým způsobem fascinujícím fenoménem lidského života, resp. jeho ukončení. Po celá staletí jedním z hlavních témat myšlení lidí, které se projevuje v celém širokém spektru jeho projevů; je samozřejmou součástí našeho života a její nevyhnutelnost nám dává šanci uvědomovat si nejen význam a podstatu našeho bytí, ale i jeho závěr - připravit se i na odchod z tohoto světa. Smrtí, její rolí v lidském životě, definicí a jejím poznáním se ovšem nezabývají jen hudebníci, malíři, autoři knih a další umělci, ale i profesionálové z rozličných odvětví – lékařství, právo, teologie, sociologie, religionistika, antropologie, sociální práce, thanatologie, ale i např. pohřebnictví. V tomto článku se s ohledem na omezený prostor budeme věnovat jen některým vybraným profesím a jejich hlavním definicím.
„Smrt je předmětem trvalého zájmu v každé kultuře po celém světě. Každá civilizace a každé společenství si kladlo otázky, které se spojují se Smrtí“ (Davies, 2005).
Smrt je v naší platné legislativně obecně definována jako nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene, nebo nevratná zástava krevního oběhu [srov. § 2 písm. e) zák. č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Smrt se ve smyslu § 10 odst. 3 tohoto zákona zjišťuje prokázáním: a) nevratné zástavy krevního oběhu, nebo b) nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle.
Jedná se o obecnou medicínsko právní definici) (1) která ovšem neplatí absolutně. V případech, kdy je vedeno trestní řízení (nebo způsobení/následek Smrti je posuzován z trestně právního hlediska), musí dojít k Smrti cerebrální. Cerebrální Smrtí se rozumí biologická Smrt mozku, tedy ten (takový) okamžik, kdy obnovení všech životních funkcí je již nenávratně vyloučeno – jedná se o stav, který je ireverzibilní (2). V případě, že dojde k přerušení nebo zástavě některých vitálních funkcí (klinická Smrt (3)), ale jejich obnovení je reálné (stav je reverzibilní) nejedná se o Smrt v trestně právním smyslu. Změna diagnostických kritérií proběhla na základě výsledků výboru Harvardovy univerzity v roce 1968 (Mach, 2013, s. 166). Konstatovat Smrt je oprávněn pouze lékař, a to i v případech, kdy je to zjevné [srov. § 84 odst. 1, 2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů]. Na základě zjištění Smrti je lékař povinen vyplnit List o prohlídce zemřelého (4).
Soudní lékařství dělí Smrt jak podle příčiny na přirozenou a násilnou, tak i podle doby, která Smrti předcházela. Přirozená Smrt může být náhlá, neočekávaná a očekávaná.
|
1 Vokurka (1995) definuje Smrt jako stav, kdy u jedince dochází k nezvratným změnám mozku, při nichž nastane selhání funkce a zánik center řídících krevní oběh a dýchání.
2 Srov.: R 16/1986 k §140 tr. zák. 3 Za současného stavu lékařské vědy i po zastavení životně důležitých funkcí (např. činnost srdce, dýchání), které dříve vedlo nutně ke Smrti, je možné obnovení těchto činností, a tím i záchrana života. K tomu je možno dodat, že podle platné české úpravy vymezení okamžiku Smrti a metoda jeho zjištění je výlučně věcí lékařské vědy. Kategorie tzv. klinické Smrti, která je pouhým faktem zástavy vitálních funkcí, jejichž obnova je případně možná, se nahrazuje kategorií biologické Smrti mozku; jí se rozumí Smrtelný stav, z kterého návrat do života je vyloučen (srov. R 41/1976, s. 211) (Šámal, 1995, s. 844). 4 Podmínky vyplnění řeší Vyhláška 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), ve znění pozdějších předpisů. 5 Dvořák uvádí, že v klinické praxi je tento limit zkracován až na jednu hodinu nebo naopak ve smyslu Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) prodlužován až na 24 hodin. Úmrtí během několika sekund, resp. desítek sekund je označováno jako Smrt okamžitá (Dvořák et al., 1999, s. 23). 6 Pojem soudní pitva není trestně právním pojmem, ale medicínsko právním. Je zakotvena v § 88 odst. 1 písm. c) Zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 7 Vznikne-li podezření, že Smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána (§ 115 odst. 1 tr. řádu). 8 Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9 Srov.: zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za využití Vyhl. č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10 http://journals.plos.org/plosbiology/ 11 V tomto kontextu si nelze vzpomenout na Epos o Gilgamešovi: „po šest dní a sedm nocí, až červ vypadl z nosu jeho.“ |
Opačným případem přirozené Smrti je násilná Smrt. V případě podezření z násilné Smrti (Smrti způsobené trestným činem) musí být vždy informována Policie České republiky, která provede ohledání těla, ohledání místa nálezu zemřelého a případně, pokud to vyžadují okolnosti, i ohledání místa činu. Na místo nálezu je policií zpravidla povolán i soudní lékař, který provede zevní prohlídku těla a stanoví přibližnou dobu a příčinu Smrti. Policie České republiky nařídí provedení tzv. soudní (6) pitvy (7).
Pro úplnost je vhodné uvést, že Smrtí se rovněž zabývá občanský zákoník (8) v § 26, důkaz Smrti provádí úmrtním listem (9); není-li to možné, provede důkaz Smrti z úřední moci soud. V kontextu zmíněného medicínsko právního pojetí Smrti je velmi zajímavé poukázat i na její přírodovědecké zkoumání. Oproti poměrně rigidnímu medicínsko – právnímu vymezení.
Smrt – umírání živočichů – je rovněž předmětem přírodovědeckého zkoumání. V roce 2010 se objevili první informace o tom, že vědci poznali blíže Smrt. Dne 23. července 2013 se v open access přístupu časopisu PLoS Biology (10) objevil velmi zajímavý článek, který detailně popisoval zadokumentované umírání červa (11). Samozřejmě s trochou nadsázky – objevily informace, že již známe barvu Smrti – že je modrá.
Autoři (britští vědci) článku velmi detailně popsali, jak Smrt – umírání (jejíž šíření bylo viditelné pod mikroskopem) jednotlivých buněk v organismu vyvolává řetězovou chemickou reakci vedoucí k rozpadu buněčných složek a vazeb mezi buňkami, čímž se v podstatě umírání urychluje. Velmi zajímavé je sledovat, jako se tato reakce šíří v organismu při jeho umírání z důvodu jeho stáří. Každá umírající buňka předávala svoji informaci další buňce, kdy celý postup připomínal „vlnu modré fluorescence“, dokud nedošlo k úplnému vyhasnutí života. Tato fluorescence je způsobena buněčnou Smrtí, nekrózou, která v těle živočicha ničí vápník. Autorský tým identifikoval / pozoroval chemické cesty, na kterých probíhalo sebe – zničení buněk v celé délce organismu. Vedoucí vědeckého týmu prof. Gems popsal tento proces následovně: „je to jako modrá Smrtka; je zajímavé sledovat Smrt, jak se šíří po celém organismu, dokud nevyhasne celý život.“ Vědecký tým prof. Gemse zjistil, že by bylo možné zablokovat tyto signální dráhy, a tím částečně zpozdit umírání – to je však teoreticky možné pouze např. v případě reakce na stres nebo infekci, ale nikoli v případě stáří (úmrtí věkem). Tím se potvrzuje i původní domněnka, že ke Smrti z důvodu stáří vede několik „cest“, které probíhají paralelně. Tyto mechanismy jsou velmi podobné mechanismům, které působí u savců. Tedy dalším vědeckým zkoumáním bychom se mohli pokusit zabránit úmrtí i některých jiných zvířat. Důvodem Smrti „výzkumného“ červa bylo v tomto případě jeho stáří (volně podle Coburn et. Al., 2013).
Tato výzkumná studie rovněž pomohla pochopit některé další mechanismy buněčné Smrti v souvislosti se vznikem „barvy Smrti“ – modré fluorescence. Dříve se např. vědci domnívali, že zdrojem této modré fluorescence je látka zvaná lipofuscin, nicméně nové poznatky ukazují, že lipofuscin není ve skutečnosti v tomto procesu zapojen (volně podle http://www.sciencedaily.com, 2016).
Jak je vidět, na Smrt lze nahlížet ze specifického úhlu každé profese. Lékařské vymezení Smrti koreluje s chápáním Smrti v trestním právu. Jak rigidně a velmi přesně definují Smrt tyto dva vědecké obory, její pojetí v umění je zcela odlišné – byť následek je totožně zachován (ukončení života), její pojetí a vnímání je odlišné a dává nám možnost ji odtabuizovat a pracovat s její existencí již během našich životů.
Seznam použité literatury
Coburn, C., Allman, E., Mahanti, P., Benedetto, A., Cabreiro, F. et al. (2013) Anthranilate Fluorescence Marks a Calcium-Propagated Necrotic Wave That Promotes Organismal Death in C. elegans. PLoS Biol 11 (7): e1001613. doi:10.1371/journal.pbio.1001613.
Public Library of Science. (2013, July 23). Wave of blue fluorescence reveals pathway of death in worms. ScienceDaily. Retrieved January 31, 2016 from www.sciencedaily.com/releases/2013/07/ 130723181218.htm
Davies, D. J. (2005). Stručné dějiny Smrti. Praha: Volvox Globator.
Dvořák, M., Kubišta, P., Loyka S. & Vorel, F. jun. Základní pojmy v soudnělékařské praxi. In: Vorel, F. jun., Balíková, M., Beran, M., Bouška, I., Císařová, O., Cyprianová, P. et al. Soudní lékařství. S. 23 – 24 (1999). Praha: Grada.
Mach, J., Buriánek, A., Záleská, D., Mlynářová, D., Kvapilová, I., Máca, M. & Valášek, D. (2013). Univerzita medicínského práva. Praha: Grada.
Marková, A., Krutská, A., Pokop, J., Prokopová, J., Silný, R., Škrdlantová, R. & Valjentová, J. (2009). Hospic do kapsy – příručka pro domácí paliativní týmy. Praha: Cesta domů.
Šámal, P., Púry, F. & Rizman, S. (1995). Trestní zákon – komentář, 2. vydání. Praha: C.H.Beck
Vokurka, M., Presl, J. & Hugo, J. (1995). Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Text a fotografie Mgr. Jaroslav Šejvl, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
© Slovenské pohrebníctvo
publikované vo vydaní SP I. 2016
Späť na tému Česká republika
