Dušičky, Halloween a jedno výročí
Barevný podzim a padání listí je přírodní loučení s létem. Symbolizuje smrt přírody a oznamuje příchod zimy. Blíží se konec měsíce a před sebou máme tradiční Dušičky, nebo-li Den všech svatých. S nimi se do našich končin tlačí jiný svátek, svátek duchů – Halloween. Může se zdát, že jde o ryze americký svátek, ale svůj původ má v Evropě. Podívejme se, jaký je mezi oběma svátky rozdíl.
V dávných dobách pohanské Evropy pohanští kněží určili 31. října za den, kdy vzdávali čest mrtvým. Zapalovaly se ohně, které měly zapudit duchy zimy a na usmířenou, aby lidem neškodili, byly jim dávány drobné dárky. Keltští kněží věřili, že některé ženy se daly do služeb ďábla a v tuto noc létají po obloze na koštěti. Jiné se proměňovaly v černé kočky. Lidé totiž věřili, že se k nim tento večer vracejí duše zemřelých. A tak ze strachu z duchů a čarodějnic začali lidé vyrábět a nosit masky, které měly duchy zastrašit a odehnat je od domů a vesnic.
V dávných dobách pohanské Evropy pohanští kněží určili 31. října za den, kdy vzdávali čest mrtvým. Zapalovaly se ohně, které měly zapudit duchy zimy a na usmířenou, aby lidem neškodili, byly jim dávány drobné dárky. Keltští kněží věřili, že některé ženy se daly do služeb ďábla a v tuto noc létají po obloze na koštěti. Jiné se proměňovaly v černé kočky. Lidé totiž věřili, že se k nim tento večer vracejí duše zemřelých. A tak ze strachu z duchů a čarodějnic začali lidé vyrábět a nosit masky, které měly duchy zastrašit a odehnat je od domů a vesnic.
 |
|
Ilustračné foto, Pilátová
|
Křesťané od 8. století oslavovali 1. listopadu jako Den všech svatých, všech těch, kteří za svoji víru položili život. Byl to memoriál, který měl připomínat věrnost křesťanů. Večer před nadcházejícím Svatým dnem byl dnem příprav a bylo mu dáno jméno Svatý večer. Den všech svatých byl symbolem vítězství nad smrtí. Byl to svátek naděje a dával lidem příležitost, jak se zbavit strachu ze smrti. Nevěřící se však křesťanům posmívali a začali na církevní budovy věšet lebky, kostlivce, symbolické oltáře a na zdi malovali bílé kříže.
Protože Amerika byla v počátcích osídlena povětšinou protestanty z Evropy, oslavy Dušiček se nijak neujaly. Na rozdíl od Evropy Američané neslaví den zemřelých, ale padlých veteránů – Memorial day, který je státním svátkem. Slaví se poslední květnové pondělí. Čtvrtý čtvrtek v listopadu se oslavuje Den díkuvzdání, tedy den oslav podzimní sklizně. Jedním ze symbolů podzimní hojnosti se stala oranžová dýně. Dýně se stala také symbolem svátku Halloween a právě zde vzniká zdánlivá spojitost mezi oběma tradicemi. Pravdou je, že evropským symbolem Halloween bývala řepa, ale protože dýně jsou mnohem větší a pěknější než řepa, došlo ke změně. K dýním se pojí příběh o skrblíkovi Jackovi, který se opil a chtěl ošálit ďábla. Ten ho přelstil a Jack byl odsouzen k tomu, že bude po zbytek života bloudit světem sám. Na cestu mu ďábel hodil žhavý uhlík, aby mu svítil na cestu. Jack dal uhlík do vydlabané dýně, aby mu vydržel co nejdéle. Tak vznikla tradice ozdobného vyřezávání dýní, které v listopadu svítí na zápražích a v oknech domů jako lucerny.
Pohanský svátek Halloween přivezli do Ameriky irští a skotští emigranti. Svátek duchů spíše připomínal taškařici a večer strašidel. Děti se oblékaly do nejrůznějších kostýmů a večer se chodívaly bát a na koledu. Chodily od domu k domu, kde dostávaly bonbóny, sladkosti, jablíčka a nejrůznější balené pamlsky. V minulých letech se však objevily tragické případy, kdy v bonbónech byly namíchané drogy, rozemleté sklo ve sladkostech, úlomky žiletek v jablcích a z oslav se staly hororové příběhy lidské zvrácenosti.
Protože Amerika byla v počátcích osídlena povětšinou protestanty z Evropy, oslavy Dušiček se nijak neujaly. Na rozdíl od Evropy Američané neslaví den zemřelých, ale padlých veteránů – Memorial day, který je státním svátkem. Slaví se poslední květnové pondělí. Čtvrtý čtvrtek v listopadu se oslavuje Den díkuvzdání, tedy den oslav podzimní sklizně. Jedním ze symbolů podzimní hojnosti se stala oranžová dýně. Dýně se stala také symbolem svátku Halloween a právě zde vzniká zdánlivá spojitost mezi oběma tradicemi. Pravdou je, že evropským symbolem Halloween bývala řepa, ale protože dýně jsou mnohem větší a pěknější než řepa, došlo ke změně. K dýním se pojí příběh o skrblíkovi Jackovi, který se opil a chtěl ošálit ďábla. Ten ho přelstil a Jack byl odsouzen k tomu, že bude po zbytek života bloudit světem sám. Na cestu mu ďábel hodil žhavý uhlík, aby mu svítil na cestu. Jack dal uhlík do vydlabané dýně, aby mu vydržel co nejdéle. Tak vznikla tradice ozdobného vyřezávání dýní, které v listopadu svítí na zápražích a v oknech domů jako lucerny.
Pohanský svátek Halloween přivezli do Ameriky irští a skotští emigranti. Svátek duchů spíše připomínal taškařici a večer strašidel. Děti se oblékaly do nejrůznějších kostýmů a večer se chodívaly bát a na koledu. Chodily od domu k domu, kde dostávaly bonbóny, sladkosti, jablíčka a nejrůznější balené pamlsky. V minulých letech se však objevily tragické případy, kdy v bonbónech byly namíchané drogy, rozemleté sklo ve sladkostech, úlomky žiletek v jablcích a z oslav se staly hororové příběhy lidské zvrácenosti.
 |
|
Ilustračné foto, Záleský
|
Vidíme, že jmenované podzimní svátky jsou dnes spíše dílem pohanských tradic. Z Halloween se postupně s pomocí OSN stává nejrozšířenější svátek naší planety. Dýně, čarodějnice na košťatech, černé kočky, lebky, hnáty, kostry jsou součástí podzimních dekorací nejen v obchodech, ale i ve školách. Tajemno a strašení děti přirozeně přitahuje a tak bychom měli být připraveni na toto setkání s novým druhem duchovna i u nás. Buďme připraveni dětem vysvětlit původ tohoto u nás nového svátku. Budiž nám k užitku následující varování: Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! (Izajáš 5:20)
Křesťané mají mnohem více důvodů k oslavám, než jsou hrátky se symboly smrti. Do církve se čas od času vloudí zhoubné tradice, proto je dobré si při této příležitosti připomenout 31. října v r. 1517, kdy právě na Den svatých Martin Luther přibil na dveře hradního kostela ve Wittenbergu „95 tezí". Ty se staly počátkem reformace v Evropě.
Prevzaté zo súhlasom redakcie - Časopis Zápas o duši č. 90
Křesťané mají mnohem více důvodů k oslavám, než jsou hrátky se symboly smrti. Do církve se čas od času vloudí zhoubné tradice, proto je dobré si při této příležitosti připomenout 31. října v r. 1517, kdy právě na Den svatých Martin Luther přibil na dveře hradního kostela ve Wittenbergu „95 tezí". Ty se staly počátkem reformace v Evropě.
Prevzaté zo súhlasom redakcie - Časopis Zápas o duši č. 90
Klára Steigerová © Slovenské pohrebníctvo
